Jak jinak se ještě dají uložit věci?

Můžeme úložné regály vytvořit z vyšších hranolů a kovových trubek. Než hranoly upevníme na zeď, tak vyvrtáme otvory, které odpovídají svou roztečí průměru trubky. Je výhodné, že s trubkami lze jednoduše manipulovat a můžeme je tak měnit podle naší potřeby, a tak můžeme vzdálenost mezi nic zvětšovat nebo zmenšovat. Do regálů můžeme ukládat desky i hranolky, ale také nářadí, které používáme v dílně, jednak i boxy s věcmi, a také další rozměrný materiál.

Praktický je taky žebřík na skladování řeziva, které je v různých délkách. Žebřík si můžeme vytvořit z dřevných hranolků či silných latí. Na jednotlivých patrech upevníme překližku, která bude silná asi jeden centimetr tak, aby řezivo leželo v jedné ploše. Musíme se hlavně ujistit, že je žebřík natolik zabezpečený, a že se nám nerozjede do strany.

Díky těmto třem dílům článků máte několik užitečných tipů, jak si v dílně či v garáži udělat pořádek, zajistit, kde co máte, rychleji se zorientovat a taky si zajistiti dostatek místa pro parkování vašeho vozidla.

Proto je vhodné, pokud se některými z těchto nápadů necháte do budoucna inspirovat a uděláte si buď jednoduchý, ale užitečšný žebříček, nebo regály, nebo závěsné systémy, jako je například již i zmiňovaná kniha, která jednoduše nabídne vše, co jsme do ní vložili. Budeme mít všechno, co potřebujeme po ruce a nebudeme si muset lámat hlavu s tím, kde jsme kterou věc položili a jestli ji ještě vůbec vlastníme, nebo ji už máme považovat za ztracenou.

Proto je dobré si na závěr shrnout to podstatné:

• uspořádejte si vše tak, abyste na vše viděli a měli věci snadno k dispozici
• využijte maximálně plochu stěn a taky stropy
• těžší stroje, jakými je solní pila, umístěte ke stěně pod regál nebo skříňku, podstavec s kolečky zlepšuje mobilitu, a tak jej můžete dát tak, kam ho zrovna potřebujete mít

Drobné věci, jako jsou matičky, podložky, šroubky, můžete roztřídit do průhledných plastových krabiček, skleniček od zavařenin či otevřených krabiček, abyste jasně viděli, co v sobě obsahují

• závěsné systémy dobře upevněte a nadměrně je nesmíte zatěžovat
• přes zimu ošetřete nástroje, nářadí a stroje proti rezavění

Máme rádi barvy – omyvatelná barva 2. část

I když použijete pro výmalbu omyvatelné barvy, neplatí, že už nikdy nemusíte malovat. Omyvatelné barvy dokáží tuto povinnosti oddálit a také ji následně zjednodušit, ale i když se intervaly mezi jednotlivými malováními prodlužují až na dvojnásobek, zůstávají důvody, proč se malovat musí. Jednak když zeď omyjeme, určitě se nám to nepovede rovnoměrně, takže na nich můžeme vytvořit tzv. kocoury.

Tím, že se stěna namaluje, se zbaví špíny a prachu, a také se tím zakryjí dolíčky a dolíky od nárazů, praskliny a jiné, ale také se dokáží zbavit zápachů. Proto je vymalování čas od času považováno za nutnost. Pokud se do toho pustíme, nemusíme škrábat. Omyvatelné barvy na sebe snesou až dvacet pět vrstev bez toho, že byste museli původní nátěry odstranit a oškrabat.

Dřív vytvořily omyvatelné barvy na stěně neprodyšnou vrstvu, a tak by další nátěr časem opadal na zem i s omítkou. Ty moderní nátěry jsou propustné a prodyšné a dají se použít doslova kamkoliv. Můžete si vybrat z různých barev a odstínů. I jejich cena je tím víc příznivá. Pokud vymalujete jeden metr čtvereční obyčejnou barvou, tak zaplatíte asi 7 korun, ale při téže velikosti stěny zaplatíte u kvalitních omyvatelných barev necelých 10 korun, což není v porovnání s výhodami, které se nabízejí, takový velký rozdíl.

Pokud ale máte otěruvzdornou barvu, pak si ji nesmíte splést za omyvatelnou, protože otěruvzdorná barva má jiné vlastnosti. Znamená, že když se otřete o světlou stěnu černým kabátek, tak se oblečení nezašpiní, jako je tomu u velmi levných nátěrů. Ale když na ní objevíte skvrny od pastelek, podrážek, tak nepočítejte s tím, že si vlhkým hadříkem pomůžete. Tak dokonalý tento nátěr opravdu není.

Jste kutil a máte rád svoji dílnu? – 2. část

Pokud chcete uložit malé nářadí do skříňky, pak je dobrý děrovaný sololit místo skla také ve dvířkách, protože ze vnitřní strany také plní funkci plochy, do které můžeme ukládat další věci. Zavřená skříňka tak brání sedání prachu na nářadí, ale pokud z té vnější strany dáme ještě i plnou plochu, pak se dovnitř dostane prachu ještě daleko méně. Vidíme vše jako na dlani a je na nás, abychom využili každý prostor plochy panelu.

Panel můžeme připevnit na desku, a tak je dostatečně přišroubovaný do stěny. Háčky, které jsme si vyrobili z drátu pomocí kleští, tak můžeme vytvarovat podle vlastní potřeby.

A nezapomínejme na strop, pod který taky můžeme něco uložit, ale nejprve si musíme vytvořit závěsný systém. Ten je dobré zvolit dle stropní konstrukce, může být třeba z panelů, dřevěných rámů či hurdisek. Závěsné prvky musí být bezpečně ukotveny a zatížení stropu, které tak vznikne, by mělo být přímo úměrné tomu, z čeho se daná konstrukce skládá. Můžeme sem například uložit plastové boxy.

Konstrukci můžeme vystavit z lehkých slitin, dřeva či jeklů. K jeho výstavbě použijeme takový materiál, aby splňoval naše nároky na nosnost stropu. Proto dáváme pod strop lehké věci, které nebudou velkým zatížením pro jeho nosnost, a je také vhodné opatřit tyto věci štítky, které nám prozradí, jaký obsah dané věci obsahují.

Pokud máme úložný prostor na trámové konstrukci, je to jednoduchý a také moc finančně nenáročný způsob, jak můžeme uložit desky, ale i hranoly a další podobný materiál. Taky se zde mohou zavěsit jízdní kola v době, kdy na nich moc nejezdíme, tedy hlavně v době zimních měsíců.

Tak si vytvoříme další místo, které můžeme využít jiným způsobem a kolo jednoduše zazimujeme.